Týrání v útulku Regálie

Dnes si povíme o nedávném nepěkném případu týrání přímo v koňském útulku. mnozí z Vás o tomto případu viděli reportáž na televizi Nova, další bude vysílána 30.1.08 v pořadu Chcete mě na ČT1 a 24.1.na Primě v pořadu Krimi report.

Jednalo se o kobylku Rekšu, 22let, ČT. Rekša byla 10.12.2006 převezena od majitelky Lucie Marciánové z Kostelce na Hané do penzionu Regálie. A to z důvodu přestěhování majitelky do menšího domu a narození syna, takže na kobylku zbývalo málo času i peněz a paní Marcipánová ji v žádném případě nechtěla šidit na péči. Rekša byla do Regálie v Oplotci u Horšovského Týna převezena 10.12.2006(viz obrázek č.1). Rekšu do Regálie majitelka darovala s tím, že o ni bude dobře postaráno a užije si zde klidný a spokojený důchod. Několik měsíců bylo vše v pořádku, ale pak paní Sodomková přestala s paní Marciánovou komunikovat. Do Regálie nebylo možné se dovolat, SMS bez odpovědi, e-maily také. Několik dalších měsíců neměla paní Marcipánová o Rekše vůbec žádné zprávy, přestože ve smlouvě bylo psáno, že bude o stavu kobylky průběžně informována. Nás paní Marcipánová telefonicky kontaktovala v říjnu 2007 s dotazem, zda o Regálii nemáme nějaké zprávy(Regálie je asi 5km od nás, přistěhovali se sem v prosinci 2006 z Otročína u Toužimi), že tam darovala kobylku a nemůže se nimi spojit a před nedávnem se tam byla podívat její kamarádka a okamžitě prý jí volala, že Rekša vypadá velmi zoufale a špatně. Paní Marcipánová tedy hledala způsob, jak se přijet přesvědčit o stavu Rekši. Vzhledem k velké vzdálenosti(450km), bez auta a s batoletem to nebylo jednoduché. Nakonec se podařilo a s kamarádem Martinem našli vlakové spojení a 14.12. přijeli do Plané u Mariánských Lázní, kde je vyzvedl pan Karel Bobál z tachovské Záchranné stanice živočichů. Protože už bylo pozdě a tma, návštěvu Regálie odložili na sobotu 15.12.2007. V sobotu se do Regálie vypravili po 10hod i s televizním štábem televize Nova. Mezi tím nás paní Marcipánová znovu kontaktovala s prosbou o pomoc a umístění kobylky, protože ji v Regálii nadále nechtěla nechat. Od nás ten den ráno odjížděla k novým majitelům huculka Heduš, takže jedno místo bylo přesně pro Rekšu. Kolem 10.30 hod se telefonicky znovu ozvala paní Marcipánová, abychom byli tak hodní a okamžitě zapřáhli přepravník a přijeli do Oplotce pro Rekšu, že je v hrozných podmínkách a otřesném stavu a že ji tam už nenechá ani o minutu déle. Po příjezdu do Regálie jsme byli překvapeni nedobrým stavem koní(alespoň těch,které jsme viděli venku před stájemi na dvoře-jiný výběh zde nebyl) a Rekša vypadala opravdu zoufale(na srovnání přikládáme obrázek Rekši před odjezdem do Regálie 10.12.2006 a fotky při odvozu z Regálie 15.12.2007). Na místo se dostavila i Policie ČR. Vše dokumentovala televize Nova. Rekša vypadala naprosto apaticky, srst v hrozném stavu(zacuchaná,nečištěná,plná starých nalepených nečistot a silně lupovitá), vychrtlá, po těle staré rány(pravděpodobně od soubojů s ostatními koni o krmení), kopyta ve velmi špatném stavu, kořen ocasu ze spodní části a vnitřní strany stehen byly pokryté plísní. Paní Marcipánová byla naprosto zdrcená, v šoku a plakala. Rekše jsme dali deku(bylo -5°C), naložili ji do přepravníku a odjeli do Miřkova a paní Marcipánová jela na Policii podat trestní oznámení. Paní Marcipánová Rekše v prosinci 2006 dala s sebou vybavení v hodnotě několika tisíc korun(odpocovací deky, termodeky, novou uzdečku a čištění) a zpět dostala jen pár kartáčů v takovém stavu, že ihned putovaly do popelnice a starou různě poškozenou uzdečku. V Miřkově jsme Rekšu ubytovali v karanténě, dostala napít a krmení-s ohledem na její špatný stav dostávala menší dávky krmení několikrát denně + seno. Kobylka byla klidná, hodná, bezproblémová. Nepotvrdilo se tvrzení paní Sodomkové o agresivitě klisny a rovněž nebyla pravda co uváděl pan Sodomka při odvozu Rekši, že je vyhublá protože 14 dnů ležela a nemohla se zvednout. U nás Rekša lehala a vstávala naprosto bez problémů, rovněž se nepotvrdilo další tvrzení o špatném stavu zubů a tudíž ztíženém příjmu potravy. Rekša žrala naprosto bez problémů jak seno, tak granule. Zavolali jsme našeho veterináře, aby Rekšu prohlédl a vyšetřil a zahájil léčení. Vzhledem k celkovému špatnému stavu klisny byl zahájena léčba, jak antibiotiky, tak samozřejmě další podpůrné preparáty. Bohužel Rekša už byla ve špatném stavu, měla velké problémy s trávením(chuť ke žrádlu měla, ale zažívání bylo poničené), měla skryté dýchací problémy na které už nestačily ani antibiotika, také zažívací problémy byly silné-neustála trpěla velkou plynatostí. Samozřejmě svoji roli hrál i věk kobylky(22let), kdy starší organismus už se se zdravotními problémy vyrovnává hůře. Přes veškerou snahu pana doktora Hojdysze i nás(ke klisně byla volána i noční pohotovost), Rekša chřadla. V úterý 25.12. se stav začínal nepatrně zlepšovat, Rekša začínala opět mít větší huť k jídlu a my jsme jásali. Ve středu se stav opět o trošičku zlepšil, Rekša vypadala veseleji, vyhlížela z karanténního boxu na ostatní koně, žrala seno, pila a vypadalo to, že nejhorší je překonáno. Ještě ve středu večer ve 22hod. jsme byli Rekšu zkontrolovat, vyměnili jsme vodu, přidali seno, Rekša stála, krmila se, pila, vše bylo ok. Ve čtvrtek ráno 27.12. jsme přišli do karantény, otevřeli dveře a strnuli-Rekša ležela na levém boku a byla mrtvá. Všichni jsme byli otřeseni a velmi smutní. Zavolali jsme panu doktorovi Hojdyszovi co se stalo a pak odvoz do kafilerie a po dohodě s paní Marciánovou objednali pitvu, protože jsme všichni chtěli vědět příčinu smrti. Pitva prokázala, ve zkratce – podvýživu, začervená játra, zdevastované zažívání a příčinou smrti byla gangrenózní pneumonie, což podle vyjádření několika veterinářů nezávisle na sobě byl pravděpodobný následek starého neléčeného či nedoléčeného zápalu plic a celkového špatného stavu organismu. Je nám velmi líto že to dopadlo tak špatně, doufali jsme, že si u nás Rekša konečně užije klidný a šťastný důchod, ale osud byl silnější.

Na závěr mi dovolte doporučení pro všechny majitele koní. Pokud budete chtít svého koně z jakéhokoliv důvodu umístit do domova pro koňské důchodce, do azylu, penzionu či útulku pro koně, najděte si čas a jeďte se na místo přesvědčit. V některých případech tak můžete předejít podobným smutným koncům. Úroveň těchto zařízení je různá a pokud vše uvidíte na vlastní oči, můžete se přesvědčit o podmínkách v jakých koně žijí a hlavně uvidíte jak vypadají koně-zda jsou nakrmení, ošetření, veselí a v pohodě. A to je nejdůležitější.

Blanka Filipová

25. 1. 2008 | admin | Příspěvky a články


Komentuj také







Email nebude publikován.

 

Tyto stránky jsou určeny těm, kteří neodvrátí hlavu od utrpení a strádání opuštěných a týraných zvířat a snaží se věnovat své síly a často nemalé prostředky na pomoc ostatním živým bytostem.